Reflexe podzimního semestru druhého ročníku
Ohlédnutí za podzimním semestrem druhého ročníku a mými cíli.
Tenhle semestr považuju za neúspěšný a velmi nevytěžený. Mohl jsem se toho naučit dost, ale z konkrétních osobních důvodů se mi to nepodařilo. Prostě jsem na to neměl energii (a čas).
Pokud tě zajímá, proč jsem neměl energii a čas, tak tu: V září jsem v práci prožil jeden větší otřes, který mi naložil cca dvakrát víc práce, než jsem do té doby měl. Až dodnes jsem se trochu upínal k tomu, že naskočí někdo nový do týmu a zase se mi uvolní ruce a já budu mít trochu víc kapacit a hlavně energie. Cca první dva měsíce trvalo, než jsem to stabilizoval na úroveň, že jsem začal pracovat normální pracovní dobu, ale energie stále nazbyt nebylo, takže se mi nedařilo po večerech mít ještě kapacitu věnovat se po práci škole. Přijde mi to jako velká škoda. Už je to trochu lepší, ale furt k sobě hledám pracovní posilu. Ale s tím jsem do studia šel, že si budu muset uzpůsobit pracovní a osobní čas, abych to zvládal a tenhle semestr se to moc nepovedlo.
V mám edventure canvasu jsem si na začátku semestru nastavil 3 cíle, všechny věnovaný přímo předmětům, který mě čekaly. Abych si nedával velký cíle, který nesplním, ale něco zvládnutelného. A prošel jsem si je s Míšou Š. a upravil podle její zpětné vazby. A to - naučit se stavět dobré zákaznické cesty (tohle jsem ještě nevyhodnotil), naučit se základy ve Figmě ❌ a vyzkoušet si mentoring ✅.
Deadline pro zákaznické cesty je až dva týdny po deadlinu studijního semináře. Takže snad tuhle část zreflektuji ještě později. Zatím jsem se předmětu Service design: Mapping Experiences v rámci, kterého stavím zákaznickou cestu návštěvníků CAMPu, nevěnoval dostatečně, abych uměl vyhodnotit, co mi to dalo. Velkou část práce mám ještě před sebou (3 týdny před deadlinem).
Základy ve Figmě jsem se nenaučil (takže dál žiju se svými falešnými základy), kvůli kapacitě jsem se nedostal na předmět, kde Figmu učili. A já si nakonec rozmyslel svůj projekt pro Interakční design a pracoval jsem na redesignu části webu Partyzánské stezky. Což jsem celé popsal v case study na interakční design. Celý mě to hodně bavilo, i jsem se něco naučil, užil jsem si testování a iterování. Jen jsem k tomu nepotřeboval tu Figmu, protože jsem prototypoval rovnou v editoru, v kterým byl web postavenej.
Mentoring jsem si hodně užil. Měl jsem skvělého menteeho, strávili jsme spolu dost smysluplného a zajímavého času a máme v plánu ho spolu prožívat dál i po skončení semestru. Zaujalo a těšilo mě, jak některé z mých zkušeností, které bych sám nepovažoval za nijak zásadní, mohou někoho s velmi odlišným životním příběhem obohatit. Zároveň i mě to dost obohatilo a v rámci sdílení si různých náhledů na to, jak pracovat na různých projektech a jak k čemu přistoupit jsem se i já dost naučil.
Důležitou osobní proměnou pro mě tento semestr je objevení Obsidianu na knowledge management, s kterým mě seznámil právě můj mentee. Používám ho na systematické ukládání a provazování všech možných informací, pracovních, studijních, i osobních. Ukládám si do něj poznámky, kreslím do něj na tabletu a píšu si v něm poznámky. Včetně tohohle textu nebo třeba celé case study k Interakčnímu designu. Je to skvělý, úvodní setup (synchro na všech zařízeních apod.) a vytvoření návyku chvilku zabere, ale pak je to hodně přínosný!
Proč má tenhle semestr horší průběh než první a druhý semestr a proč si z něj odnáším/e míň? Primárně, protože jsem na něj neměl dost času, ale hodně důležité mi přijde tohle: V prvním ročníku jsme měli na hlavních předmětech (za které tentokrát považuju Interakční design a SD: Mapping Experiences) dílčí deadliny skoro každý týden, měli jsme stabilně zadanou práci na projektech v průběhu semestru a museli jsme dílčí výstupy odevzdávat. Tím jsme všichni byli v podobné termíny ve víceméně stejných fázích projektů a zároveň nás to nutilo na projektech opravdu pracovat celý semestr (a nedohánět to na konci semestru nebo ve zkouškovým). A tak jsme pak na společných přednáškách nebo konzultačních hodinách byli mnohem víc položení v tématu a měli co konzultovat a mohli jsme se dobře obohacovat navzájem v našem dosavadním poznání. Tenhle semestr jsme to měli volný a jediný deadline bylo až odevzdání práce. To nám umožnilo každému pracovat ve svým tempu, dát důraz každému na jiný předmět a některý upozadit a některý upřednostnit. Chybělo mi tak propojení mezi předměty i mezi spolužáky, kde by bylo poznat a cítit, že jsme na stejné vlně a řešíme stejný problémy. Myslím, že je to škoda a stačilo by být na nás co se týče zadání a deadlinů přísnější a mohli jsme víc fungovat společně.
Těším se na další semestr a doufám, že si ho užiju víc a budu na něj mít víc kapacit!